Draslík

Draslík (Kalium, K)

Draslík patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry, je nezanedbatelnou složkou mořské vody. Podílí se na stabilitě vnitřního prostředí je nezbytný pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu. V buňkách lidského těla tvoří draslík hlavní minerál, udržuje množství tekutiny v buňkách, je nezbytný pro přesnou funkci kardiovaskulárního systému, pro svalový tonus, činnost mnoha enzymů, přeměnu glukózy v energii, k udržování rovnováhy kyselin. Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy. Organismus je schopen udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

 

 

 

Zásobárnami draslíku v těle jsou svaly, mozek, nervy, kostní morek, pokožka, žaludeční a střevní sliznice, ledviny, játra.

Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí ledvin. Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá, větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálních hodnot může vážně ohrozit zdraví.

Draslík zajišťuje správnou funkci nervového a svalového systému, má zásadní vliv na správnou činnost srdce (tep i tlak). Poruchy srdečního rytmu až zástava srdce v důsledku zvýšené nebo snížené hladiny draslíku nejsou bohužel nijak vzácné. Draslík pomáhá snižovat krevní tlak, čímž přispívá k prevenci vysokého krevního tlaku a mozkových i srdečních příhod.

Draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který je následně ukládán v játrech a ve svalech. Je přirozeným diuretikem, takže pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu.

Podává se také proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty. Draslík podporuje dýchání, okysličování krve, vytváří pocity uvolnění a pohody.

Přírodní zdroje draslíku:


 

  • ovoce (hlavně banány, sušené meruňky, pomeranče, hroznové víno, jablka, datle)

  • zelenina (čerstvý hrášek, rajčata, květák, kapusta)

  • brambory

  • houby

  • maso, drůbež

  • vejce

  • obilné klíčky


Nedostatek (hypokalémie) může nastat při nedostatečném příjmu tekutin, při průjmech nebo nadměrném pocení, nebo při dietě s příliš vysokým obsahem bílkovin.


 

Projevy nedostatku draslíku:


 

  • bolesti hlavy

  • závratě

  • hučení v uších

  • nadměrná únava, ospalost

  • slabost nebo svalové křeče

  • mravenčení v končetinách

  • nevolnost až zvracení

  • průjmy nebo naopak zácpa

  • špatné trávení, plynatost, bolestivé větry

  • nepravidelný srdeční rytmus, poškození srdce

  • vysoký krevní tlak

  • nespavost


Užívání projímadel a diuretik (léky snižující hladinu tekutin v těle) vede ke zvýšeným ztrátám draslíku z těla.

Projevy nadbytku draslíku:


 

  • brnění v končetinách

  • podráždění žaludku, nevolnost

  • pocity slabosti

  • nepravidelná akce srdeční


Toxické působení draslíku je málo pravděpodobné, ohroženi jsou však lidé, kteří trpí onemocněním ledvin nebo užívají nadměrné množství potravinových doplňků s obsahem draslíku.

Doporučené denní dávkování draslíku:


 

  • dospělí muži i ženy 2 – 4 gramy

  • děti 1 – 3 gramy


Příjem této doporučené denní dávky pokrývá každodenní konzumace běžných potravin. Snažte se upravovat zeleninu v páře nebo v mikrovlnné troubě, neboť vaření ve vodě snižuje obsah draslíku. Například brambory vařením ve vodě ztrácejí 50 procent draslíku, vařením v páře však jen necelých 6 procent.

V případě, že je draslík doplňován pomocí potravinových doplňků, je vhodné jej užívat při jídle, aby se snížilo dráždění žaludku.

Zvýšit příjem draslíku oproti doporučené denní dávce je vhodné v případech, kdy dochází ke zvýšeným ztrátám draslíku močí nebo potem:


 

  • užívání diuretik

  • užívání tablet na snížení váhy

  • průjmovité onemocnění

  • nadměrné pocení (sport, teplota, vysoké klimatické teploty)


Potřebu draslíku zvyšuje pití alkoholu a kávy.

Každé užívání draslíku v potravinových doplňcích vždy konzultujte předem s ošetřujícím lékařem, hlavně pak v případě onemocnění ledvin a při léčbě s vysokým tlakem!

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.